Reklama
 
Blog | Michal Tošovský

Snění o Policii 2009

Skončily prázdniny a státní správa začíná tak jako každý rok nanovo a pěkně zostra - v posledních měsících projednávaná reforma policie vstupuje podle ministra vnitra do další fáze, jíž je sepsání nového Zákona o policii. Jeho verze pro vnitroresortní projednání už je na světě a do konce roku by ji měla mít na stole vláda. Tato komplexní změna se veze na vlně naděje, že policie bude napříště jednat tak, aby bylo každému občanovi jasné, že je tu pro jeho dobro a potřebu. Zákon má platit od 1.ledna 2009 - pojďme se zasnít, jaká předsevzetí by si policie mohla uložit před zahájením silvestrovských oslav...

Moderně střižený zákon

Oproti stávající normě je nový Zákon o policii napsán opravdu moderně a i když je frázovitý, jak se na správný zákon sluší, nenechává moc prostoru pro pochyby o tom, že to s námi policie má myslet dobře. Úkoly policie jsou vyjmenovány jasně a na pozadí toho, jak jsou za sebou seřazeny, lze – pokud to není jen zrcadlení mých zbožných přání – tušit logiku stavící prevenci kriminality na první místo a vyšetřování trestné činnosti až jako koncové řešení v situacích, kdy preventivní mechanismy selhaly.

Velkou novinkou je Hlava IV Zákona, která stanovuje spolupráci policie "s orgány veřejné správy, s právnickými a fyzickými osobami a sdruženími občanů" jako jeden ze základních nástrojů práce policie. Přesto, že policie měla i v minulosti povinnost spolupracovat v různých věcech dánu různými zákony, tohle je opravdu průlom (a samozřejmě to nemá nic společného se spoluprací z ranku "nabídek ke spolupráci" komunistické Státní bezpečnosti).

Reklama

Povinná otevřenost policie

Mnoho výmluv, když odmyslíme administrativu a další problémy, padala totiž v minulosti na vrub nedostatečnému legislativnímu ukotvení preventivní činnosti jako jedné z povinností policie. Častým důvodem nespolupráce či nekoordinace s městskými orgány či neziskovými organizacemi, který policisté uváděli, byla jejich neochota či nezájem o společný postup.

Obě překážky zákon odstraňuje – a vůli ke spolupráci (zejména v oblasti prevence kriminality, jíž se uvedené výmluvy týkaly nejčastěji) tak činí na obou stranách do jisté míry vymahatelnou. To je dobrá zpráva – změna zákona sama o sobě ochotu ke společné práci samozřejmě nepřinese, ale přinejmenším zakládá povinnost pokoušet se o ni (k tomu je ještě třeba dodat, že pochopitelně existují policisté, kteří žádný takový zákon nepotřebují a bez výmluv si vystačili se zdravým rozumem, avšak přinejmenším opticky nepředstavují většinu).

Odvážná policie

Návrh zákona samozřejmě není a nikdy nemůže být dokonalý a dříve nebo později se objeví kritika jeho slabších míst – to je jenom dobře (už teď je například zřejmé, že návrh nepočítá s nejdůslednější variantou veřejné kontroly policie – více zde). Pokud budou legislativci schopni kritiku přijmout, ještě lépe. Z pohledu žádoucího směřování Policie ČR je ale návrh rozhodně krokem správným směrem a rizika, která jeho myšlenku ohrožují, se nerodí na veřejnosti, ale uvnitř policejní organizace.

Používat nový zákon v praxi totiž vůbec není lehké. Vzkazů na veřejnost o chystané změně vyslalo už ministerstvo i vedení policie víc než dost – nyní přišel čas začít přesvědčovat lidi uvnitř, že to nové vedení myslí s reformou vážně. Nejrůznější příklady z minulosti totiž jasně ukazují, že na vrchu pyramidy přijaté rozhodnutí se bez další podpory může změnit či úplně ztratit sílu, než propadne do nejnižších pater policejní struktury. V případě nového Zákona o policii by to byla promarněná šance.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama