Vize transparentní policie
Hrozby, které způsobí odchody na specializovaných útvarech, jsou jasné a určitě by neměly být brány na lehkou váhu. Je nesporné, že předvánoční vlna odchodů je do jisté míry ochromí – naruší se po dlouhé roky budované sítě, jimiž detektivové získávají potřebné informace. Vyšetřování některých kauz se bezpochyby zpomalí, šance na vyšetření některých z nich se možná i definitivně vytratí.
Těžko říct, jestli budou mít odchody nějaký efekt i na vnímání policie veřejností – spíše ne, protože mediální dění okolo obou útvarů se už dávno vymklo z mezí, v nichž ještě bylo možné mít na věc racionální názor. Vliv na to, jak bude na ÚOOZ a ÚOKFK nahlížet veřejnost ale bude mít bezesporu způsob, jakým budou obsazeny uprázdněné pozice jejich šéfů. Všechno nasvědčuje tomu, že hledání nástupců nebude snadné – možnost přihlásit se do výběrového řízení na takto vysoké pozice má vzhledem k omezením, která klade služební zákon, poměrně úzká skupina policistů. Málokomu se navíc bude chtít z bezpečí vedoucích pozic na okresní či krajské úrovni do ostře střežené funkce šéfa celorepublikového útvaru.
Jinou možnost současný zákon o služebním poměru nedává – aby se policie vyhnula už zlidovělému "žabákování", které umožnilo obsadit ředitelství služeb pořádkové a dopravní policie (viz. jeden ze starších zápisků na blogu), mělo by vedení resortu uvažovat o změně zákona tak, aby otevřel možnost hlásit se do výběrových řízení i policistům z nižších služebních hodností (je nepochopitelné, že podle současného zákona má přednost civilní občan před policistou, který nemá dostatečnou hodnost, byť by jeho předpoklady byly sebelepší – viz. §22 zákona o služebním poměru). Požadavek na změnu zákona možná působí jako utopie, ale je to jediná možnost, jak se přiblížit realitě.
Vize efektivní policie
Jiná otázka je, co přinese personální průvan na jiných útvarech, zejména na těch, jejichž odpovědnost se obrací dovnitř policie – na nejrůznějších odděleních, která odpovídají za ekonomiku, personalistiku, plánování, vnitřní normotvorbu… Tady má policie šanci být nebývale efektivní. Nelze se totiž ubránit dojmu, že právě v těchto pozicích by měla policie zeštíhlit – a to hned ve dvou rovinách.
V první rovině tím, že na příslušná místa ustanoví civilní pracovníky, kteří si nebudou muset od kancelářské práce pravidelně odskakovat zastřílet či splnit jiné povinnosti, které se vážou k policejní službě – a nebudou muset projít nákladným výcvikem, který je pro jejich práci většinou zcela zbytečný.
V druhé rovině – a ta bude vyžadovat víc odvahy – by mohla zhodnotit, zda je každé uvolněné místo v současné situaci skutečně zapotřebí. Byť se policie potýká s neustálým nedostatkem lidí, v evropském měřítku je policistů jednoznačně nejvíc (v ČR jeden policista na 210 obyvatel, v sousedním Rakousku na 282 obyvatel; v Nizozemsku, které si česká policie v mnohém bere za vzor, připadá jeden policista na 443 obyvatel a ve Finsku dokonce na 662 obyvatel). Pokud se odliv policistů po Novém roce zastaví a budou přicházet noví, personální situace skutečně výkonných složek PČR by se mohla vcelku rychle stabilizovat (byť za cenu toho, že dočasně poklesnou možnosti přístupu k "teplým" kancelářským místům – kvůli nim ale stejně většina nově příchozích k policii nenastupuje…).
Podtrženo a sečteno, policie může ze současného stavu vytěžit spoustu ušetřených peněz. Pokud by je investovala do vlastního rozvoje, nemůže se to policii (a České republice) nevyplatit.