Červíček s vizí
Jak tenhle příběh skončí, asi tuší málokdo. Nejskloňovanější informací o panu Červíčkovi je změna jeho jména, která ale neříká nic. O moc více neříká ani jeho profesní historie – chvíli pracoval na kriminálce v Náchodě, většinu času na různých odděleních cizinecké a pořádkové policie; vypadá to, jakoby s dopravní problematikou nikdy nepřišel do styku. Naštěstí je tu jedno mediální tajemství, které hraje pro něj – kdykoliv se mluví o silničních kontrolách a práci dopravní policie, zapomíná se na to, že drtivou většinu kontroly a dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu provádí právě policisté z pořádkové policie (je naprosto běžné, že policista z obvodního oddělení stráví polovinu pracovní doby postáváním u silnice a zastavováním aut – pořád je to nejjednodušší způsob vyhledávání přestupků, za něž jsou policisté v mnoha případech stále – poněkud nepochopitelně – hodnoceni). Řekněme tedy, že zkušenosti z dopravy má.
A jak je to s jeho koncepcí práce "nové" dopravní policie, jíž představil na tiskové konferenci po uvedení do funkce? Působí poněkud mlhavě, většinou je formulována velmi obecně a hrozí, že zůstane jenom u slibů. I kdyby, podobných slibů bylo vysloveno v poslední době z různých míst více. Policisté tak vytváří poptávku po službě, kterou zatím mnohdy nejsou schopni poskytovat – je ale jenom otázkou času, kdy budou tlačeni od slov k činům. Přinejmenším tak lze považovat za sympatické, že se plk. Červíček opírá o pozitivní vizi, v níž občané (ať už ve formě samospráv, firem či neziskových organizací) a myslící policisté (skrze decentralizaci velení dopravně bezpečnostních akcí – "Kryštofů") nepůsobí pouze v roli statistů, ale jsou voláni ke svému dílu odpovědnosti. Jenom aby ten díl, který i přesto zůstane na policistech, pro ně nebyl moc velké sousto…
Nejde o hodně, ale o moc
Červíčka tak obecnost jeho vizí předem nediskvalifikuje (na jejich zpracování měl koneckonců jen dva týdny) – po všech zkušenostech (nejen z policie) bych vnímal spíš jako milé překvapení než samozřejmost, pokud by ve své nové funkci rychle přinesl nějaké hmatatelné a uvěřitelné výsledky.
Obavy vyvolává spíše jiná okolnost, a sice počet kandidátů výběrového řízení (přihlásil se pouze Červíček) – nebylo to tedy moc o vybírání. Nemám dojem, že by výběrové řízení bylo šité na míru a nový šéf dopravky je měl předem vyhrané (i když takovým spekulacím se nelze docela vyhnout a v podobných případech budou zaznívat vždy). Zarážející je, že případní další zájemci boj předem vzdali, byť se podle dostupných informací jednalo o na poměry nezvykle otevřené výběrové řízení.
Vysoká funkce totiž ani v rozkazy řízeném policejním sboru nemusí být vždy rozhodující – nejspíš právě proto se na uprázdněné místo šéfa dopravní policie nikdo nehrnul. Těžko soudit, zda za Červíčkovým z tohoto pohledu výjimečným krokem stojí odvaha nebo nerozvážnost; ať tak či onak, jeho největším problémem nakonec bude, jak obstojí v reálném světě nejvyššího policejního vedení. A asi to nebude mít lehké – z jeho poněkud vyhýbavých odpovědí na nejbližší kroky je zřejmé, že nemá jistotu, zda se svými nápady nalezne podporu u regionálních šéfů, kteří mají nad konáním dopravní policie skutečnou moc. Schůzku s nimi Červíček svolává ještě tento týden – odpověď na titulní otázku by tak mohla být známa velmi brzy.